Okapový systém je nedílnou součástí téměř každé střechy. Také u této technologie je dnes k dispozici velké množství materiálů od různých výrobců. Dříve se nejčastěji používal levný pozinkovaný plech a pak dražší měď. Dnešní nabídka je obohacena o titan-zinkový plech, plast a další speciálně upravené materiály.

Druhy okapových systémů

– plechové: pozink, titan-zinek, měď, hliník, nerez

Montáž všech těchto systémů je již složitější záležitostí. Doporučujeme ji přenechat odborné firmě. Všechny spoje žlabů a svodů se provádí kombinací metod pájení (u hliníku lepení silikonem) a nýtováním, což z těchto systémů vytváří opravdu velmi stabilní a pevné celky. Při napojování delších úseků používáme dilatační spojky, aby nedošlo k poškození materiálu vlivem tepelné roztažnosti. Pozinkované plechy, které rychle podléhají korozi, opatřujeme ochrannou vrstvou akrylátové nebo syntetické barvy na lehké kovy v různých odstínech.

– plechové s povrchovou úpravou:Satjam, Lindab, Ruukki apod.

Tyto firmy dodávájí na náš trh systémy, jejichž předností je dlouhá životnost a množství doplňujících prvků. Jedná se o ocelový plech hluboce žárově zinkovaný, pasivovaný, opatřený základní barvou a na povrchu vrstvou plastu. Celý systém je dodávaný v 6-ti barvách.

 

Základní požadavky na okapový systém:

  • pevnost
  • bezúdržbovost

Pevnost okapového systému

Tento aspekt je hodně důležitý především v oblastech s velkými sněhovými srážkami. Proto do těchto oblastí nejsou vhodné např. poměrně křehké plastové okapy, které mají menší tuhost. Pokud do těchto oblastí budete volit tyto prvky, je nezbytně nutné dobře vyřešit systém sněhových zábran, zvláště pak u krytin s hladkým povrchem. U plastových žlabů se nedoporučuje používat plastové žlabové háky, ale kovové. Do míst s vyšším výskytem sněhu se tedy spíše hodí okapy z pozinkovaného, titan-zinkového nebo měděného plechu, u kterých lze dobře provádět spoje pájením a zároveň nýtováním. Právě ve spojování dílů se ukazuje určitá slabina Satjamu, který používá jen zacvakávání na sucho do dilatačních spojek a například ve vnějších rozích žlabů není pevnost příliš velká.

K dalším rizikovým oblastem patří místa s velkým výkyvem teplot. A právě zde se výborně uplatňuje Satjam, protože automaticky řeší všechny spoje dilatační spojkou a tepelná roztažnost nemá na celý systém větší vliv. Určité problémy se mohou vyskytnout u pozinku, titan-zinku a mědi, které jsou většinou spojené napevno a např. u dlouhých rovných žlabů končících rohy může dojít k vykřivení nebo prasknutí. Ale i tyto stavy lze řešit dilatační spojkou.